Modernizační fond: Co přinese nový rámec financování
Červencové jednání Platformy pro Modernizační fond se věnovalo novému finančnímu uspořádání namísto očekávaného kalendáře výzev. Plán počítal se společným řízením prostředků fondu a výnosů z emisních povolenek do roku 2030. Pro zájemce o podporu z toho plyne jediné praktické doporučení: připravit realizovatelné projekty s předstihem.
Co měl změnit obecný programový dokument
Podle informací představených na konci července 2026 se měly alokace Modernizačního fondu a výnosy z dražeb povolenek EUA spojit do centralizovaného rámce. Nový obecný programový dokument měl do roku 2030 zastřešit přibližně 400 miliard Kč. Příprava tak rozsáhlé změny tehdy pozastavila běžné vyhlašování podpory.
Návrh dokumentu putoval vládě na konci června 2026. Původní harmonogram počítal se schválením nejpozději během září a s rozpočtem SFŽP určujícím alokace do 30. září. První nové výzvy se tehdy očekávaly nejdříve ve druhé polovině září 2026. Pokud by se schvalování protáhlo, vznikalo riziko odkladu až za konec roku, mimo jiné kvůli nejasnému rozpočtu fondu na rok 2027. Tyto termíny popisují situaci v době jednání; před rozhodnutím o projektu je třeba ověřit aktuálně vyhlášené výzvy.
Kolik bylo v programech prostředků
V Modernizačním fondu bylo podle tehdejších informací dostupných více než 40 miliard Kč, některé odhady uváděly až 50 miliard. Uváděné částky po programech činily 24 miliard Kč pro ENERG ETS, 17,3 miliardy pro ELEGrid, 9,7 miliardy pro TransGov, 4,4 miliardy pro TransCom a 3,8 miliardy pro ENERGoV. Tyto položky představují programové alokace, nikoli automaticky volné peníze pro nové žádosti.
Zvlášť v ENERG ETS bylo v již schválených, ale neuskutečnitelných projektech vázáno přibližně 855 milionů EUR. Úřady hledaly administrativní postup, jak tyto prostředky uvolnit pro další zájemce. Dokud se to nepodaří, nelze je při plánování nové podpory považovat za dostupné.
Výzvy mají navazovat na připravené záměry
SFŽP zdůraznil absorpční kapacitu: podpora se má otevírat tam, kde existuje dostatek kvalitních projektů schopných realizace. Cílem je neopakovat situaci, kdy jsou vysoké částky rezervovány pro záměry, od nichž příjemci později odstoupí.
Prioritou má být dekarbonizace průmyslu a energetiky prostřednictvím ENERG ETS, HEAT a ELEGrid; u ENERG ETS se připouštěla také podpora vodíku. Modernizace přenosové soustavy vyžaduje podle prezentovaných údajů nejméně 80 miliard Kč, přičemž první plánovaná část podpory z fondu činila 10 miliard. Naopak ENERGoV zaměřený na veřejné budovy nebyl v popředí. Veřejné subjekty mohly hledat možnosti v nedočerpaném OP Spravedlivá transformace, zásobnících OP Životní prostředí nebo v budoucím Národním plánu obnovy.
Na jednání zaznělo také upozornění na nízké české využívání evropského Inovačního fondu, přestože v něm prostředky jsou. Pro firmy tak může být alternativou k čekání na tuzemskou výzvu.
Co má smysl připravit
Silnou pozici má projekt s technickou dokumentací, realistickým rozpočtem a vyřešenými povoleními. Právě připravenost měla být jedním ze signálů pro otevření výzev. Pomůžeme posoudit, zda záměr zapadá do nového rámce, co mu chybí k realizaci a zda pro něj existuje i jiný zdroj financování včetně Inovačního fondu.
